Švédské volby

Hlavním tématem voleb do švédského parlamentu (Riksdag) se stala pravicově extrémistická, nacionalistická a protiimigrační strana Sverigedemokraterna (SD, Švédští demokraté), které připisovaly průzkumy švédské státní televize SVT druhé místo.¹

V českých či slovenských mediích jsme se mohli dočíst, že půjde o jedny z nejdůležitějších voleb ve švédské historii kvůli předpokládanému úspěchu Švédských demokratů. Zároveň některá média psala o přehodnocení postoje Švédů k multikulturalismu.

Kdo ale jsou Švédští demokraté? Vznikli v roce 1988 sloučením několika menších stran (např. Sverigepartiet (Švédská strana) či Bevara Sverige svenskt (Udržme Švédsko švédské). Mnoho jejich členů bylo členy fašistických organizací a mezi jednotlivými radikálními skupinami probíhaly v rámci SD konflikty.

Strana v posledních letech výrazně zapracovala na své image, což se projevilo po volbě Jimmieho Åkessona předsedou strany stoupajícími preferencemi v komunálních i celostátních volbách. Na svých webových stránkách se SD pyšní tím, že jsou nejrychleji rostoucí švédskou stranou a charakterizují se takto: „Jsme muži a ženy, mladí a staří. Pracujeme v tradičních odvětvích na venkově, jsme akademici ve velkých městech. Mnozí z nás jsou rodiči, někteří řídí vlastní firmy, další studují nebo jsou v penzi. Velká část z našich členů a podporovatelů má cizí původ. Společně sdílíme víru, že Švédsko jde špatným směrem, a my ten směr můžeme změnit. Společně jsme Sverigedemokraterna.“

Dále o sobě píší: „varujeme před problémy, které ostatní strany ignorují... oblastmi s mnoha přistěhovalci, nárůstem závažných sexuálních zločinů, ..., růstem náboženského extremismu... Na rozdíl od ostatních neodvíjíme naši politiku od průzkumů veřejného mínění. Na rozdíl od ostatních chceme opravdu vybudovat silné a bezpečné Švédsko.“

Voliče SD tvoří především muži s nižším vzděláním, než je švédský průměr. SD volí častěji lidé žijící v menších městech zaměstnaní v soukromém sektoru na méně kvalifikovaných postech. V poslední době je jejich voličstvo složeno hlavně z důchodců (do jisté míry snáz ovlivnitelných, jak známe z ČR či SR).

V českém či slovenském kontextu jsou Švédští demokraté vnímaní hlavně jako strana protiimigrační (SD žádá o úplné zastavení imigrace do Švédska, repatriaci uprchlíků, o zákaz burek atd.) a protievropská (propaguje referendum o odchodu z EU a také odmítá evropské daně). Ve Švédsku před volbami silně rezonovala i jejich rodinná politika, návrhy pro zdravotnictví atd. Vyjádřila se k nim mimo jiné ministryně pro rovnoprávnost Åsa Regnér: „SD neustále prohlašují, že jsou pro rovnoprávnost a záleží jim na bezpečnosti žen. Jak ale vypadá politika rovnoprávnosti SD? Opravdu strašně. SD jsou proti těm reformám, díky kterým jsme se dostali do současného stavu, kdy Švédsko došlo dál než většina dalších zemí, co se týče zapojení žen do pracovního trhu, přístupu k politické moci a vzdělání, o které se zasloužily ženy během let politických aktivit. [SD jsou proti] svobodě podstoupit potrat, …, zákonům proti diskriminaci, stávajícímu systému pojištění motivujícímu k práci bez ohledu na pohlaví a financování péče o děti a seniory.“

Výsledky voleb

Co se týče situace v Riksdagu, strany zde tvoří 2 bloky, Švédští demokraté stojí mimo ně. Blok zvaný Rödgröna (Rudozelení) tvoří středolevé strany, tedy Socialdemokraterna (S, Sociální demokraté), Vänsterpartiet (V, Levicová strana – dříve komunistická) a Miljöpartiet de Gröna (MP, Zelení). Tato koalice vládla Švédsku v předchozích třech volebních obdobích.

Druhému bloku se přezdívá Alliansen a tvoří ho Moderaterna (M, Umírnění), Centerpartiet (C, Středová strana), Kristdemokraterna (KD, Křesťanští demokraté) a Liberalerna (L, Liberálové). Strany Alliansen považují V (Vänsterpartiet) za levicové extrémisty, s nimiž nespolupracují.

Kvůli extrémistickým názorům a minulosti některých ze svých členů se Švédští demokraté od vstupu do Riksdagu v roce 2006 na vládě nikdy nepodíleli a žádná strana s nimi nejednala.

Po volbách tradičně dochází k jednání mezi stranami, které vede k vytvoření kabinetu, často menšinového. Následuje volba předsedy vlády na návrh mluvčího Riksdagu. Kandidát jako premiér neprojde, pokud proti němu hlasuje více než polovina poslanců. Zvolený premiér později vybírá ministry.

Současná povolební situace je taková, že středolevá koalice drží 144 mandátů, Alliansen 143 a SD 62. Politoložka Jenny Madestam pro deník Expressen načrtla několik scénářů:

• 1.) Rödgröna – minoritní kabinet, který by zřejmě neuspěl, neboť V nehodlají podpořit ve volbě premiéra současného předsedu vlády a S Stefana Löfvena.²
• 2.) Alliansen – minoritní kabinet s podporou SD, nicméně L a C již dříve odmítly spolupráci s SD.
• 3.) Vládu napříč bloky – kabinet napříč politickým spektrem tvořený S a M, například s účastí L, MP či C.
• 4) Rödgröblå (Rudozelenomodrý) – většinový kabinet tvořený S, V, MP, C a L, avšak nemožný, neboť pro strany Alliansen nepřichází v úvahu spolupráce s V.
• 5) Superkoalice – většinový kabinet S, M, KD, L a C.

V žádné z těchto prognóz SD nefiguruje jako potenciální koaliční partner pro tradiční strany. Předseda SD Jimmie Åkesson bojkotoval povolební vysílání SVT a místo toho poskytl rozhovory deníkům Expressen a Dagens industri: „Nejprve budeme kontaktovat M (Moderaterna), co nejdříve to půjde. Pokud má vzniknout vláda za současného rozložení mandátů, tak nevím, jak by [ostatní strany] chtěly vytvořit kabinet bez toho, aby se mnou jednaly.“ Na adresu vítězné strany poznamenal: „Překvapuje mě, že jsou tak silní. Nikdo nepředpokládal, že by byli tak vysoko. Předpokládal jsem ale, že to bude vyrovnané mezi bloky. Nicméně s pomyšlením na to, jak strašně se o zemi starali v předchozích čtyřech letech mě šokuje, kolik lidí odevzdalo svůj hlas jim.“

Co z výsledků usuzovat?

Výsledek Švédských demokratů je výrazný a straně zaručuje určitý podíl na moci v parlamentu (např. správu jistých výborů v Riksdagu atd.) Největší úspěch zaznamenala strana v komunálních volbách v kraji Skåne, kde byla největší stranou v 19 ze 33 komun, nikoli však v Malmö, jehož části se někteří čeští politici odvažují nazývat no-go zónami. Leader SD v tomto kraji a Åkesson se shodli na tom, že strana se ve Skåne stává mainstreamovou: „Možná ne ve velkých městech, ale v mnoha komunách lidé poslouchají, co říkáme my. Ne to, co se říká o nás. Máme tu naprosto nejlepší politiku. O tom jsme nikdy nepochybovali.“ I v celostátních volbách uspěla strana nejlépe na jihu země (v krajích Skåne a Blekinge).

Před čtyřmi lety strana prezentovala tabuizovaná témata v podobě nezvládnuté imigrace a kriminality cizinců, což jí přineslo 12,9 %. Dalo by se proto čekat, že ve volbách po migrační krizi bude zisk SD mnohem větší než 17,6 %. SD se zaměřili na kampaň vedenou po sociálních sítích a jejich FB stránky mají přes 200 000 fanoušků. Na voliče SD jsem se zeptala také své spolužačky z Uppsaly Sary, která je členkou S (Socialdemokraterna) v Uppsale, podle níž jsou voliči SD snadno ovlivnitelní právě přes Facebook či Twitter, na nichž si vytvoří svou sociální bublinu.

Paradoxně to byla normalizace strany na politické scéně, která ji stála větší úspěch v těchto volbách. Během minulého volebního období došlo k omezení imigrace a zpřísnění imigrační a integrační politiky, což odradilo voliče nalákané protiimigrační rétorikou strany. Na druhou stranu posílili také V (Vänsterpartiet), nejlevicovější strana Riksdagu, což ukazuje, že část společnosti má potřebu se proti SD extrémně vymezit.

Volby ukázaly, že značná část Švédů není imunní vůči populismu přesto, že se zemi daří lépe než kdy předtím. Tento jev se ve světě projevil již před lety, Švédsko bylo po mnoho let vnímáno jako země politického klidu, kde vznikaly stabilní vlády, navíc většinou menšinové (!). K předčasným volbám došlo jednou od konce druhé světové války. Mimořádné volby z důvodu politického patu se během stejného časového úseku nekonaly. Výsledek SD otestuje schopnost stran vyjednávat napříč bloky a zachovat image země, v níž je (především díky její rozmanitosti a otevřenosti) radost žít.

¹Zároveň se konaly i volby do zastupitelstev krajů (Landsting) a měst (Kommun).
²Předseda vítězné strany Stefan Löfven počítá s tím, že bude pokračovat jako premiér.